|
Leenas
| |
| Monday, February 17, 2003 - 4:28 am: |
| 
|
kalaca tuMbaaD\cao KaAÜt ³KMD 2´ vaacalaI. AÔaT laoKna Aaho. vaacatanaa sagaLI pa~o AgadI KrI AsaavaIt
AsaM vaaTt.
|
Leenas
| |
| Monday, February 17, 2003 - 4:40 am: |
| 
|
h%yaa AaiNa klaMdr pNa caaMgalyaa vaaTlyaa. rqacaË vaacalaI Aaho ka kÜNaI Æ malaa tuMbaaDcao KÜt KMD
1 vaacaayacaI Aaho Aata. KMD 2 AaQaI imaLalaa mhNauna tÜca AaQaI vaacalaa.
|
laInaa maI nauktoca vaacalaot..dÜnhI Baaga Krca AÔaT pustk Aaho..
|
Svsameer
| |
| Monday, February 17, 2003 - 7:08 pm: |
| 
|
Leena Khand 2 adhi vachun tula purna story kash kay kalali? karan khand 1 madhye barach kahi ahe.
|
Leenas
| |
| Tuesday, February 18, 2003 - 4:20 am: |
| 
|
samaIrÊ malaa kahI kahI pa~aMcao saMd\Ba- naahI laagalaoÊ pNa gaÜYT kLayalaa ADcaNa naahI vaaTlaI. pihlyaa KMDat
dÜna ipZ\yaaMcao vaNa-na AahoÊ AaiNa dusayaa- KMDat puZIla dÜna ipZ\yaaMcao vaNa-na AahoÊ %yaamauLoca
bahutok.
|
Svsameer
| |
| Tuesday, February 18, 2003 - 7:58 am: |
| 
|
kharach afat ahe ti kadambari, ekada hatat ghetali ki thevavatach nahi. ani pratyek patra evadhya barkaine rangavile ahe.
|
Saee
| |
| Thursday, March 20, 2003 - 6:01 am: |
| 
|
maI nauktoca dÜnhI KMD vaacalao. kÜkNacyaa nakaXaat kaya Aflaatuna Bar TaklaIya yaa maaNasaanao² maI dhavaIcyaa sau+It vaacalaI hÜtIÊ punha vaacatanaa jaast samajalaIÊ tovha baáyaaca gaÜYTI DÜ@yaavaÉna
gaolyaa hÜ%yaa. narsau KÜt Ap`tIma²²² larger than life character!
|
Saee, i loved the character of "Narasu Khot" too..could identify with that character a lot..very human, very touching...very ordinary and very extraordinary at the same time..
|
Saee
| |
| Friday, March 21, 2003 - 5:59 am: |
| 
|
i agree with you 100%! i liked Goda also very much, kovaZI takidcaI baa hÜtI tI² %yaanaMtr rqacaË saMpvalaIÊ zIk vaaTlaI. saQyaa gaarMbaIcaI raQaa vaacatoyaÊ
Aro %yaat ek nakaXaa idlaolaa Aaho AaiNa poMDXyaaMcyaa klpnaotlaI sagaLI gaavaM %yaat TaklaolaI Aahot.
%yaanaMtr tr malaa Kupca saÜpM jaatMya vaacatanaa.
|
Well, goda- I didn't like that character that much..It has been glorified unnecessarily in my opinion... Narasu Khot is more real I think.
|
Saee
| |
| Wednesday, April 09, 2003 - 4:53 am: |
| 
|
gaarMbaIcaI raQaa AaQaI AaiNa naMtr baapU vaacalaI. dÜnhI caaMgalyaa Aahot. dÜnhItlaI mau#ya itGaMÊ baapUÊ
raQaa AaiNa %yaaMcaa baaL hI kaLapuZo vaavarNaarI maaNasaM Aahot. gaarMbaIcaM vaNa-na Kup Cana kolaMya.
|
Saee
| |
| Friday, July 04, 2003 - 9:25 am: |
| 
|
EaI. naaMcaI sagaLI pustkM vaacauna JaalaI maaJaI. ³naaTkM naahI vaacalaI.´ h_parÊ ek hÜtI AajaI barI
vaaTlaI pNa kahI kahI pustkM malaa ivaXaoYa AavaDlaI naahIt. AakaMt tr AgadI saumaar²
|
are kuni karde, aasud (mhanaje garambi), murdi, aanjarle, harne, daapoli baghun aala ka.. te baghun ya ani mag bagha shri nanchi manase kashi dolyasamor nachtat.. kharach nachtat.. tumbad vachun 6-7 varshe zali.. pan ajun kadhi tya bhagat gelo ki jagbudichi aathavan aalyvachun rahat nahi
|
saaLsaud ³ Alfa marazI´ hI marazI maailaka kÜna%yaa kadMbairvar AaQaairt hÜtI .e kÜina saaMgaona ka.
|
Rar
| |
| Friday, February 03, 2006 - 10:26 pm: |
| 
|
गारंबीचा बापू किंवा तुंबाडचे खोत वाचत असताना दर चार्-सहा पानांमधे एकदा तरी ' जनावर चावलं, कांडोर चावलं ' असा उल्लेख आहे आणि यावरचा विष उतरवायचा उपाय म्हणजे ' कोंबडी लावणे ' . या दोन्ही कादंबर्या मी खूप लहानपणी वाचल्या होत्या. तेव्हा ही गोष्ट फ़ारशी लक्षात आली नव्हती. त्यावेळी नरसू खोतच डोक्यात इतका फ़िट्ट बसला होता ना... पण काही महिन्यांपूर्वी ' तुंबाडचे खोत ' हाताला लागले आणि PhD चा thesis लिहित असतानाही कादंबरी वाचायचा मोह आवरला नाही. एकीकडे डोक्यात science आणि हातात ' तुंबाडचे खोत ' ...कदाचित यामुळेच असेल पण ' विष उतरवायला हे कोंबडी लावणे प्रकरण ' मला काही स्वस्थ बसू देईना. " कांडोर असावं...कोंबड्या मागवण्यात आल्या... नरसू एका मागून एक कोंबड्या लावत होत... कोंबड्या पटापट मरून पडत होत्या... हळुहळू कोंबड्या मरून पडण्याचा वेग कमी झाला... आणि XYZ माणूस हळूहळू शुद्धीवर येउ लागला " असं वर्णन दर आठ दहापानांनंतर वाचायला मिळतं. पूर्वी, विशेषत्: कोकणात वगैरे साप चावला की पहिला आणि कदाचित एकमेव उपाय म्हणून माणसाच्या शरीरावर साप चावलेल्या जागी skin ला cut घेउन कोंबडीचे anus लावत असत, ह्याला ' कोंबडी लावणे ' असे म्हणतात. ह्या मागे नक्की काहीतरी science असणार असं राहून राहून वाटत होतं. Clearly its a concentration dependent process. Initially concentration gradient जास्त म्हणून कोंबडी पटकन मरत असणार. आणि जसजसं माणसाच्या शरीरातलं विष कमी होईल तसा gradient कमी होणार आणि एकच कोंबडी जास्त विष शोषून घेत असणार आणि कोंबड्या मरण्याचा वेग अर्थातच कमी होत असणार. जरा search मारल्यावर समजलं की hen anus muscle and fluid also works on the osmotic pressure principle! या process चा कुठे reference मिळतोय का हे बघायला गेले तर खालील link मधे याचा उल्लेख आहे... http://www.ah.dcr.state.nc.us/sections/hp/Colonial/Bookshelf/Natural/beasts.htm The bitting of the Viper is mortal, and kills within three Days at farthest, if not speedily cured; the Poyson is universal, as if the Body were set on Fire with violent Convulsions, Weakness, cold Sweats, Vomiting, and then Death. At first the Poyson may be sucked out by applying the Anus of a Hen to the part after Scarification, or else a Plaster of Garlick, Onions, and Venice-Treacle, drinking French Wine, Garlick Broth, with Mithridate, Bazoar-mineral, Myrrh, and the Rattle-snake Root. जबरी वाटलं वाचून and just thought of sharing this with you all! Isn't that interesting? गारंबीचा बापू वरून आठवलं.... Adityaranade, तू कधी आसूदला गेला आहेस का? ते ' व्याघ्रेश्वर ' म्हणजे आपलं रानड्यांचे कुलदैवत गारंबीचा बापू मधली गारंबी तिच 1996 मधे मी आणि माझ्या मैत्रीणी असंच एका सकाळी उठून ' गारंबी ' पाहायला गेलो होतो. direct तीन दिवसांनी परत आलो होतो. exactly पुस्तकातल्यासारख आहे(म्हणजे 1996 पर्यंत तरी तसचं होतं)!
|
Rar कधी गेलो नाही, पण जाण्याची इcछा जरूर आहे. व्याघ्रेश्वर शोधताना एकदा चुकून आम्ही गुहागरच्या व्याडेश्वराच्या मन्दिरात जाऊन पोचलो होतो. परत भारतात गेलो की नक्की जाईन व्याघ्रेश्वरला
|
Bee
| |
| Saturday, February 04, 2006 - 3:45 pm: |
| 
|
तुंबाडचे खोत हे पुस्तक खूप घाणरडे आहे असा एक अभिप्राय मला मिळाला. मी ते पुस्तक अजून ग्रंथालयातून आणले नाही. नक्कीच एकदा तरी वाचून बघणार आहे पण इतर कुणाला हे पुस्तक घाण वगैरे वाटले का? ज्यांनी हा अभिप्राय मला दिला त्या प्रौढ आहेत म्हणून कदाचित त्यांना तसे वाटले असेल पण नियमित पुस्तके वाचणार्या व्यक्तीला असे वाटू नये असे वाटते. generation gap असे काही पुस्तकांच्या बाबतीत घडू नये.
|
Paragkan
| |
| Saturday, February 04, 2006 - 6:08 pm: |
| 
|
interesting indeed Rar.
|
बी तुंम्बाड्चे खोत जरुर वाच पुस्तकात काही वर्णने जरुर आहेत थोडी बिभीत्स वाटणारी पण एकदर सपुर्ण पुस्तक खुप इन्ट्रेस्टींग आहे पुस्तक मिळाले तर आजीबात सोडु नकोस
|
Saee
| |
| Monday, February 06, 2006 - 9:59 am: |
| 
|
रार, मस्त पुस्तकाची आठवण करुन दिलीस. आणि गारंबीतला व्याघ्रेश्वर, आसुदचा परीसर वगैरे अजुनही तसाच आहे. मीही तुमच्यासारखीच वेड्यासारखी ते नकाशे घेऊन फिरले होते त्या भागात. लोकही खुप आठवणी सांगतात. (चित्रपटासंदर्भातल्या.) या माणसालाही ज्ञानपीठ मिळायला हवंय खरंतर. प्रचंड बुध्दीमान माणुस. बी, तु स्वत : वाचुन पुस्तक कसं आहे ठरवत जा. इतरांना न आवडलेली गोष्ट तुला आवडु शकते आणि हेच उलटंही म्हणता येईल, नाही का?
|
|
|